|
|
KÉŽ SE NĚCO STANE
28.9.2001
Přicházíš,
jako paprsek světla do zaprášené místnosti,
prosvětlíš můj každý kout.
Tvůj úsměv mne léčí.
Jsi tu se mnou,
mé listy se začínají zelenat
a zvadlé květy zvedají své vyprahlé kalichy.
Čekají hojnost.
Jsi na odchodu,
smutek mne obestřel,
čekám na zázrak.
Kéž se něco stane a ty mne neopustíš.
Zůstaň a ber. Já dávám.
Odcházíš,
dveře se zavírají,
poslední smutný úsměv a jsi pryč.
Proč je zase všechno při starém?
Srdce bije o závod, který nikdy nevyhraje.
